|
|
Reakce zooplanktonu na změny chemizmu vody a množství potravy v důsledku zotavování jezer z acidifikace.
Bartošíková, Martina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Antropogenní okyselení ovlivnilo společenstva tisíců jezer v Severní Americe a Evropě. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení zooplanktonu, na některých lokalitách došlo i k jeho celkovému vymizení. Hlavním důvodem byl výrazný pokles pH, vyplavení toxických iontů Al3+ a změna trofie jezer. Míra a rozsah biologického zotavení po obnově pH se v acidifikovaných jezerech výrazně liší napříč regiony. Zotavení vodních společenstev je značně opožděno za zotavením chemismu. Některé zooplanktonní druhy jsou nicméně schopny velmi rychle kolonizovat zotavující se ekosystémy a v mnoha acidifikovaných jezerech se opět začaly vyskytovat původní druhy, které během acidifikace vymizely. Návrat původních druhů může být blokován výskytem acido-tolerantnějších druhů, které po vymizelých druzích obsadily prázdné niky. Zooplankton může být ovlivněn přímo chemismem vody, ale i nepřímo kvalitou a množstvím potravy. Důležitým faktorem je též možnost šíření kolonizujících druhů. Nicméně může být velmi obtížné určit relativní role těchto faktorů v regulaci zotavení. Klíčová slova: zooplankton, acififikace, chemismus vody, toxicita hliníku, fytoplankton
|
|
|
Biodiverzita zástupců čeledi Chironomidae v horských jezerech a tocích v období acidifikace a zotavování z acidifikace.
Černocká, Veronika ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem acidifikace na nejpočetnější skupinu makrozoobentosu horských stojatých a tekoucích vod - pakomáry (Chironomidae: Diptera). Diverzita pakomárů bývá spojována především s množstvím živin, koncentrací rozpuštěného kyslíku ve vodě, s teplotou, ale i se schopností přežít v podmínkách (např. při extrémních hodnotách pH), které nejsou vhodné pro jiné taxony. Také díky tomu se čeleď Chironomidae stala v mnoha společenstvech ovlivněných acidifikací dominantní skupinou makrozoobentosu. Mezi nejintenzivněji zkoumané lokality v Evropě, které byly zasažené acidifikací, patří tatranská a šumavská jezera. Vrchol acidifikace probíhal v 80. letech 20. století. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení pakomárů. Hlavním důvodem byla změna trofie jezer, kterou pakomáři odrážejí zřejmě více než změnu pH. Pokles počtu druhů nastal až poté, co hodnoty pH klesly pod 5. Pod touto hodnotou ovlivnila acidifikace pouze jejich relativní abundanci. Vliv na pakomáry má také nepochybně toxický efekt iontů Al/Al3+ . Ani v acidifikovaných tocích není pH hlavním faktorem ovlivňující faunu pakomárů. Ukázala se jím být změna potravní nabídky. Jelikož jsou potravní řetězce acidifikovaných toků založeny především na přísunu detritu, získaly výhodu druhy živící se...
|
|
|
Mravenci Formica foreli a konkurenční prostředí v superkolonii na lokalitě Štěměchy
Ošlejšková, Kateřina
V diplomové práci jsou představeny výsledky studia mezidruhových vztahů druhu Formica foreli Bondroit, 1918 a dalších druhů mravenců na lokalitě Štěměchy. Mravenec Formica foreli, patřící do podrodu Coptoformica, je druh vyskytující se pouze na stabilních a biologicky hodnotných stanovištích. Na území České republiky se aktuálně vyskytuje pouze na šesti lokalitách. Studovaný komplex hnízd tohoto druhu nacházející se v kraji Vysočina obsahuje 654 hnízd a v současné době je největší polykalickou kolonií hnízd tohoto druhu v České republice. Výsledky sběru pomocí zemních pastí, experimentů konfrontace dvou dělnic v umělé aréně a pozorování konkurenčních interakcí na návnadě ukázaly, že se na lokalitě nachází široké spektrum dalších druhů mravenců, což svědčí o dobré úživnosti stanoviště. Dále podpořily hypotézu, že druh Formica foreli má díky polykalickému charakteru hnízd nejvyšší místo v hierarchickém uspořádání celé lokality.
|
host ::
RSS.